Historie
V Plumlově v současné době žije asi 2400 obyvatel.
Město Plumlov je složeno ze čtyř místních částí: Plumlov, Soběsuky, Žárovice a Hamry.
Město Plumlov zřizuje pět příspěvkových organizací, které pracují pro místní obyvatele a turisty. Základní školu s poměrně velkou spádovostí, mateřskou školu provozovanou ve dvou budovách. Základní uměleckou školu s velkých nadregionálním přesahem, domov pro seniory a klubové zařízení, které je ještě dále rozčleněno na jednotlivá střediska -- zámek. kemp žralok a technické služby. Město zřizuje zásahovou jednotku hasičů a finančně pomáhá jednotlivým spolkům k jejich činnosti. Jim patří obrovský dík za jejich spolkovou činnost, která sbližuje lidi a obohacuje společenský život ve městě. Základní zdravotní péči občanům poskytují lékaři na místním zdravotním středisku Další možnost kulturního vyžití umožňuje kulturní dům v Žárovicích a pro příznivce sportu je zde fotbalové hřiště a tenisové kurty.
Městečko Plumlov je položeno v kopcovitém terénu na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané v nadmořské výšce 290 až 340 m/m. Je střediskem rekreační oblasti "Plumlovská přehrada", vzdálené 8 km západně od okresního města Prostějova a žije v něm 2 300 stálých obyvatel. Plumlov se skládá ze 4 místních částí ( Plumlov, Soběsuky, Žárovice, Hamry ).
Historie městečka, jehož původ spadá do konce 13. století je hlavně spjata s panstvím šlechtických rodů a to pánů z Kravař, Pernštejna a Lichtenštejna.
Plumlovský zámek byl postaven v letech 1680 - 1690 Janem Adamem z Lichtenštejna v pořadí třetím majitelem plumlovského panství. Důvodem této stavby byla absence rezidence odpovídající jejich bohatství a společenskému postavení. Nástupci Karla z Lichtenštejna, knížeti Karlu Eusebiovi, to příliš nevadilo, neboť se trvale zdržoval ve Valticích, ale jeho syn, podnikavý Jan Adam, se začal zabývat myšlenkou na opravu a přestavbu plumlovského hradu.
Hrad Plumlov byl vybudován pravděpodobně počátkem 2. poloviny 13. stolení, v době kolonizačního úsilí krále Přemysla Otakara II., na skalnatém kopci nad říčkou Hloučelou, na samém úpatí Drahanské vrchoviny. Pravděpodobně byl zeměpanským majetkem a sloužil k ochraně kolonizované oblasti, což by ukazovalo, že jeho zakladatelem je sám král Přemysl Otakar II. Na druhou stranu podle posledních výzkumů nelze vyloučit ani, že jeho zakladatelem je levoboček krále Přemysla Otakara II, Opavský vévoda Mikuláš I., který jej držel na přelomu 13. - 14. století.
| Mikuláš I. Opavský | 1273 – 1311 |
| Jan Lucemburský | 1311 – 1322 |
| Vok I. z Kravař | 1322 – 1328 |
| Jindřich I. z Kravař | 1328 – 1344 |
| Petr z Rožmberka | 1344 – 1347 |
| Beneš II. z Kravař | 1347 – 1375 |
| Petr I. z Plumlova (z Kravař) | 1375 – 1411 |
| Jindřich III. z Plumlova (z Kravař) | 1411 – 1420 |
| Beneš V. z Plumlova (spoluvládce) | 1411 – 1417 |
| Petr II. ze Strážnice (z Kravař) | 1420 – 1434 |
| Jiří ze Strážnice (z Kravař) | 1434 – 1466 |
| Johanka z Kravař a Heralt z Kunštátu | 1466 – 1495 |
| Lidmila z Kunštátu a Vratislav z Pernštejna | 1495 – 1496 |
| Vilém z Pernštejna | 1496 – 1521 |
| Jan z Pernštejna | 1521 – 1548 |
| Vojtěch z Pernštejna | 1548 – 1561 |
| Vratislav z Pernštejna | 1561 – 1582 |
| Jan z Pernštejna | 1582 – 1597 |
| Karel z Lichtenštejna | 1599 – 1627 |
| Karel Eusebius z Lichtenštejna | 1627 – 1684 |
Český král Přemysl Otakar II. měl ve znaku stříbrného dvouocasého lva v červeném poli.
Titul vévody opavského byl udělen Mikuláši, nemanželskému synovi krále Přemysla Otakara II. Podle zásad heraldiky nelegitimní děti nemohou dědit erb svých rodičů, ale králové svým levobočným dětem zpravidla udíleli nové erby tak, aby byla nějaká souvislost patrná. Vévoda opavský tedy dostal prostý štít štípený stříbrně a červeně, což byly erbovní barvy českého krále.